Znovuzrození a návrat špaldy

Špalda je druh původní pšenice, kterou pěstovali již naši prapředkové. Její účinky znali už staří Římané, kde ji jako součást platu dostávali legionáři a jejich ženy jim z ní pekly koláče, o nichž všichni věřili, že dodávají sílu do dalších bojů. Tak byla tehdy ceněná, že se vyrovnala i penězům! Traduje se vzpomínka na svatou Hildegardu, která při modlitbě dostala vnuknutí a měla vážně nemocným lidem připravit jídlo ze špaldy. Učinila tak a mnohé z nich i vyléčila.

zrna špaldy

Bohužel toto obilí časem upadalo postupně v zapomnění a nahradila ji bílá klasická pšenice, která je snazší na pěstování a následnou úpravu. Změnil se způsob mletí a vymíláním zrna na válcových mlýnech bylo zrno zbavováno vrchního obalu, který právě obsahuje nejvíce důležitých živin pro náš organismus a v neposlední řadě bylo zbaveno i klíčku. Ten měl v sobě plno enzymů a nenasycených mastných kyselin. Ale to mnohdy způsobovalo žluknutí mouky, která neměla dlouhou trvanlivost. Proto mlynáři hledali nové cesty k tomu, aby mouka vydržela co nejdéle a nekazila se a mohli si tak vytvářet nekonečné zásoby. Nikdo tehdy neřešil dopad na zdraví lidstva a začala se s velkou slávou používat bílá mouka, která se umlela vlastně ze zcela ochuzeného zrna, ze kterého zbyla jen bílá moučnatá část plná lepku.

chléb ze špaldy_1280

Proto špalda zažívá znovuzrození a díky za to. Až celozrnná špaldová mouka, která se umele z celých neochuzených zrn, je totiž zdraví prospěšná, protože obsahuje nejvíce bílkovin ze všech dostupných obilovin. Má vysoký obsah vlákniny, a proto ji mnozí odborníci doporučují při problémech se zažíváním, kde je dostatečný přísun vlákniny velmi žádoucí. Přemýšlejte o zařazení špaldové mouky do svého jídelníčku, už proto, že obsahuje více: O 76 procent železa, o 60 procent vápníku, o 85 procent hořčíku, o 78 procent zinku, ale také i více vitamínů B 1, B 2 a vitamínu E, než právě bílá mouka.